Konečně jsem se rozhoupal k výstavbě stálého (neprovizorního)
záhonu pro bylinky na vaření – no, i pro oka a nosu potěchu.
Delší dobu jsem stále přemýšlel co a jak, kde, jak velký, co
pěstovat, ale stále bylo jen u přemýšlení a skutek utek, jak se říká. A včera mě
napadl přičtení o bylinách a koření tvar záhonu, který bych mu chtěl dát,
protože jsem nechtěl skončit u klasiky nebo spirály.
První náčrt vypadl takto
;-)
Dnes jsem si nabral cihly, co se již delší dobu válely na
dvorku a rozložil jsem si je do předpokládaného tvaru půdorysu na místě, kde
chci uskutečnit stavbu – bude to na místě provizorního záhonu.
vzadu jsou vidět kompostéry
Rozhodnutí o typu stavebního materiálu padlo na cihly,
protože si mi jich tu nevyužitých válí mnoho. U kamarádky Terezy - mimochodem taky
zdatná zahradnice a bylinářka - jsem si zapůjčil knihu „Kamenné zídky v zahradách“
o suchém zdění. Zaujalo mě to natolik, že jsem se rozhodl záhon zvýšit. Je
pravda, že o cihlách tam toho moc nepíšou, ale principiálně by to mělo být
stejné. Zadruhé vyšší záhon se mi líbí i pro to že se k němu nemusím
ohýbat. Jestli volba cihel byla ta správná, ukáže čas a třeba dojde i na
přestavbu z kamene přírodního. Nyní jsem ale u cihel. Zároveň přemýšlím o základní
výplni vyššího místa, protože ta je nejlepší udělat z kamení, jednak proto,
aby byla dobře odváděna voda (drenáž) a jednak proto, že kameny naakumulují teplo,
které je uchováno na chladnější období. Pravděpodobně tam přijdou zbytky
rozlámaných cihel, kterých mám taky dost.
Nad rozloženými cihlami ještě proběhla nezbytná konzultace s Klárou ohledně výšky šířky a podobně.
Pažitka už krásně vyrazila,
i oregano se začíná probouzet, ale letošní mrazy nepřežil tymián a saturejka a nevím, jak dopadla máta, šalvěj to snad zvládla. Příště je musím něčím chránit před mrazem.
Teď se jdu věnovat vylepšení návrhu tvaru záhonu a výběru bylinek,
které tam budu chtít zasadit.
Žádné komentáře:
Okomentovat